Všechno se změnilo 2. část

1. prosince 2007 v 19:53 | Nora van Hallen |  x Jednorázové povídky
2. část:)

"Ty s ním děláš divy. Takhle se ještě k žádné nechoval" hvízdla obdivně.
"Nastala nová éra" zasmála se Jess.
"Nejspíš"
"A ty čekej, že tě James taky pozve a tentokrát nesmíš odmítnout, protože by mě pak někde za rohem zaklel"
"Víš, on je James docela v pohodě, jen se nesmí moc předvádět. A když se bude chovat normálně, možná že mu dám šanci"
"To jsem ráda"
---*---
"Kam by jsi chtěla jít?" Jess právě dorazila a Sirius tam na ni už čekal. Moc mu to slušelo. Bílá košile byla na vrchu rozepnutá. Ladila s modrými džíny. Byl opravdu fešák, to se muselo nechat.
"Já nevím, co třeba se projít jen tak po hradě?" navrhla.
"Dobře, třeba narazíme na nějakého prefekta" chytl ji za ruku a když neodporovala více ji stiskl.
"Proč jste sem vlastně přestoupili?"
"To je dlouhá historie" mávla rukou (samozřejmě tou, kterou nedržela Siriuse)
"Brácha asi nebyl nadšený z toho, že jdeš se mnou, co?"
"Já se ho na takovýhle věci neptám. Rozhoduju se sama za sebe"
"Ale jinak jste si hodně blízcí, že?"
"Dokážeme se hodně pohádat, ale ano, blízcí si jsme"
"Kam teď? Zastavili se na rozcestí.
"Vlastně to tady neznám, nechám tě vybrat"
"Tak doleva" zahnuli doleva a chvíli šli mlčky.
"A ty? Co tvá rodina?"
"To nestojí za řeč"
"Aha"
"Ne, že bych ti to nechtěl říct, ale vážně to nic zábavného není"
"A kam mě to vedeš?"
"Do jedné komnaty. Je utajená přede všemi nežádoucími. Pojď, ukážu ti ji" přivedl ji ke zdi, kde nic nebylo a když začal chodit sem a tam, Jess něj nechápavě hleděla. Zeď se najednou proměnila ve velké dveře se zlatou klikou. Sirius je otevřel a Jess se naskytl krásný pohled do útulné místnosti.
"To je nádhera" zhodnotila potichu.
"Ty jsi nádherná" odpověděl. Ještě že tam byla tma, jinak by viděl červenající se tváře Jess.
"Něco k pití?" Jess se na něj obrátila.
"Jak jsi…"
"Tajemství" zazubil se.
"Máslový ležák, prosím, pane barmane"
"Hned to bude slečno" za chvíli ji opravdu podal sklenici s pitím a poté lehce přiťukl.
"Takže na nás"
"Na nás?"
"Ano"
"Dobře"
"Tak co budeme dělat teď? Jak to tady vlastně chodí? Zkoušky se skládají na konci roku, že?"
"Ano, ale teď v šestém ročníku budeme skládat NKÚ"
"O tom mi Lily něco říkala a pořád mi opakuje, že bych se měla začít učit, ale mě to přijde zbytečný, všechno to už znám napaměť"
"Jo, vím o čem mluvíš" posadili se na velkou pohovku postavenou naproti krbu a sledovali vesele poskakující plamínky vydávající teplo.
"Nevím, co se se mnou děje, ale vím, že je to způsobené tebou" řekl po chvilce Sirius. Vyhledal pohledem Jess a té se rozklepaly nohy i ruce, takže musela sklenici opřít o klín, aby to nebylo poznat. Pomalu natáhl ruku k jejímu obličeji a jemně ji pohladil. Zavřela oči a vnímala jen jeho dotek. A pak ten pocit ustal. Otevřela oči a dívala se přímo do těch jeho. Překonal ty dva centimetry, které je od sebe dělily a políbil ji. Neodporovala, proč taky? Vždyť se jí to líbí. Otevřela ústa aby do nich vnikl jazykem. Pohrával si s jejím. Objala ho kolem krku a přitiskla se k němu.
Hodiny na zdi oznámili dvanáctou hodinu. Odtrhli se od sebe. Oběma jiskřilo v očích .
"Asi bychom už měli jít" zachraptěla.
"Jo… hm… tak jdeme"
Ve společenské místnosti už nikdo nebyl.
"Tak teda dobrou noc" usmála se na něj.
Chtěla vyběhnout schody, ale přitáhl si ji k sobě. "To je všechno? Jen 'Dobrou noc'?"
"A co by jsi ještě chtěl?"
"Co třeba… tohle?" zajel jí rukou do vlasů a znovu políbil.
"Myslela jsem, že řekneš, ať ti vyprávím pohádku" zasmála se.
"Vážně?" vypadal zklamaně.
"Ne" zavrtěla hlavou. Věnovala mu poslední pusu a odešla do ložnice.
---*---
"Bavili jste se, sestřičko?" přepadl ji Jay ve společenské místnosti.
"Ano, výborně" přikývla zvesela.
"To je super" odsekl ironicky.
"Jayi, co se děje?"
"Ale nic"
"Nikdy ti nevadilo, když jsem šla s klukem ven. Co tak najednou?"
"Nevadí mi, žes byla se Siriusem a navíc, zdá se, že tě má docela rád, teda kupodivu, protože to, co jsem o něm slyšel-"
"Jayi, tak povídej"
"Ozvali se ti naši?"
"Ne, myslela jsem, že tento týden píšou tobě" ušklíbla se. Měli to tak nějak rozdělený, nikdy to nepochopila.
"No právě, nenapsali"
"Neboj, jak znám tátu, tak má strašně moc práce a je unavený a mám má o něj strašný strach, aby někde nezkolaboval, jsou v pořádku"
"Asi jo" uznal nakonec Jay a sedl si vedle své sestry. Ze schodů od chlapeckých ložnic se ozval rámus.
"Můžeš mi prosím říct, Jamesi, proč máme na pokoji takového troubu, jako je Červíček? Už jsme dole mohli být dobrou hodinu" slyšeli Siriusův hlas.
"Zřejmě jsi ho měl ve třetím ročníku opradu nechat vyset z toho okna, nakonec by uletěl a na tebe by to nebylo" odpověděl ten Jamesův.
"Takže je to moje vina"
"Jo, je"
"Ale já tu ponožku opravdu nemohl najít" ozval se třetí hlas, tentokrát Petterův. Konečně se objevili dole. James byl jako vždy rozcuchaný a plný apetitu.
"Ahojte, mí drazí a milí" pozdravil je. "A Lily tady není?"
"Ne, šla do knihovny" odpověděla Jess. "NKÚ" dodala na vysvětlenou.
"Ahoj" upozornil na sebe zářivě Sirius. Jess se začervenala.
"Jayi, jdu si pro něco nahoru, jo? Počkejte na mně ve Velké síni"
"Jasně a Jess. Napiš prosím tě večer tátovi"
"Rozkaz pane"
---*---
"Ty jsi ta nová, že?" na cestě na snídani ji zastavil Malfoy s Grabem a Goylem.
"Jo, jsem a ty jsi…?"
"Lucius Malfoy"
"Těšilo mě, ale spěchám, takže se měj"
"Jess, všechno v pohodě?" zeptal se Sirius, který právě přišel a podezíravě sledoval Malfoye.
"Jistě, jdeme na snídani?" přikývla, popadla ho za ruku a táhla do Velké síně.
"Kde jsi tak dlouho?" vyzvídal Jay, jakmile dorazili a sedli si naproti ostatním Záškodníkům.
"Zastavil ji Malfoy" objasnil Sirius.
"Na toho si dávej pozor. Není dobrý dávat se s ním do křížku" varoval ji James.
"Budu na to myslet"
"Co budeme dnes dělat? Je víkend, venku je krásně, co takhle jít na pozemky?" zapojil se do hovoru Sirius.
"Tak já jdu najít Lily a přijdeme za vámi, co říkáte?"
"A nemohl bych ji jít najít já?" prosil James.
"Fajn, ale Jamesi-"
"Já si to všechno zapisoval Jess, budu milý" zazubil se. Sirius ho povzbudivě poplácal po rameni a pak sledoval jeho vzdalující se záda.
"No, nevím, jestli ti dva budou stát o naši společnost" konstatovala Jess.
"Myslíš, že mu dá šanci?"
"Každopádně"
"Tak my si najdeme jiný místo, co říkáš?"
"Uvidíme. Půjdeme?"
"Samozřejmě, Remusi, jdete taky?"
"Ne, mám ještě něco na práci a Peter říkal, že se chce něco přiučit" zakroutil hlavou a protočil panenky. Peter se totiž nikdy nic nenaučí:D
"Tak jdeme sami dva" chytl Jess za ruku a společně vyšli z Velké síně.
"Proč na nás tak všichni zírají?" zeptala se nejistě svého společníka.
"Asi mi tě závidí"
"Hahá tobě?" rozesmála se Jessica.
"A ne?"
"Já nejsem jen tvoje"
"Ale z části ano"
"Z části… Počkej a kde je Jay?"
"Má rande"
"S kým?"
"S Amandou Reynoldsovou"
"S tou? To si děláš srandu ne? Proč mi o tom neřekl?"
"Zřejmě rozhoduje sám za sebe" zopakoval větu, kterou předešlý večer řekla Jess.
"Ale zmínit se mohl"
"Co tamhle ten strom?" ukázal na obrovský listnáč vyrostlý přímo uprostřed pozemků s výhledem na jezero.
"Nechceš na něj líst, že ne?"
"Ne" odpověděl se smíchem, "Jen se pod něj posadíme"
"V tom případě to beru"
Když po hodině Lily s Jamesem nepřicházeli, dvojice usoudila, že se jich už asi nedočkají a šli si projít pozemky.
Zastavili se na kraji Zapovězeného lesa. Sirius si Jess přitáhl blíže k sobě a dlouze se jí zadíval do očí.
"Máš krásný oči"
"Vážně? Co je na nich krásného? Jsou obyčejný, takový, jako má každá druhá"
"Ne, ty tvé jsou jiné. Jsou totiž tvoje" tiše se zasmála, ale smích byl utišen polibkem. Chytil ji kolem pasu, jako by ji už nikdy nechtěl ztratit. Cítila se s ním nepopsatelně nádherně. Věděla, že se může hodně spálit, ale v tuhle chvíli nato nebrala ohled. Byl jen on a ona. A kolem nich se rozprostíral široký vesmír, který nemohl nikdo přerušit…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pan tau pan tau | 1. prosince 2007 v 22:20 | Reagovat

uchvacena...tvoje povidecky se pro me stavaji drogou...dokazala bych tady cist od casneho rana do temne noci ...

2 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 2. prosince 2007 v 14:06 | Reagovat

Jůů, tak děkuju:)

3 pan tau pan tau | 2. prosince 2007 v 17:43 | Reagovat

neni zac...x)

4 Ylil Ylil | Web | 1. ledna 2008 v 11:51 | Reagovat

báječný...jenom doufám, že se to mezi nima nějak nezkazí...

5 luckily luckily | Web | 24. dubna 2008 v 16:48 | Reagovat

no, druhá část taky nezklamala, tak uvidíme, jak na tom budeš s třetí částí...:)

6 Daizyyy Daizyyy | Web | 4. listopadu 2008 v 16:46 | Reagovat

kdybych tuhle povídku četla od jejího zrodu, nejspíš bych byla hodně naštvaná... čekat na další díl by se mi nechtělo... Ale takhle to mám už naservírovaný x) tak honem na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama