Všechno se změnilo 1. část

1. prosince 2007 v 19:51 | Nora van Hallen |  x Jednorázové povídky
Tahle Jednorázovka je rozdělená na více částí, nevložím sem zatím všechny, jelikož to ještě nemám dopsané, ale během zítřka by se to mělo objevit.
P.S.: Omlouvám se za chyby:) Už nemám sílu na to, abych si to po sobě četla a navíc to nedělám. Jen někdy...

"Mami ale proč musíme odjet?" ptala se nechápavě hnědovlasá dívka.
"Bude to tam pro vás bezpečnější" odpověděla její matka.
"Tak tam pojeďte taky" přidal se chlapec asi o rok starší než dívka.
"Jayi, víš, že to nejde. Musíme zůstat kvůli práci"
"Css"
"Ale no tak, děti, na Vánoce se vrátíte" přesvědčovala je stále. Pro ni samotnou to bylo velmi těžké.
Jessica a Jay watssonovi byli rodiči posláni studovat do školy čar a kouzel v Bradavicích. Samozřejmě se jim nechtělo opouštět své přátelé a jít do neznáma. Ale naléhání rodičů nakonec podlehli a po prázdninách už nastupovali do vlaku mířícího do nového světa, plného nových lidí i příležitostí…
"Jayi, neměli bychom nechávat naše samotný. Vždyť víš, co říkali. On po nich jde…" spustila po půl hodině mlčení Jess.
"No, my proti tomu nic nezmůžeme. Koneckonců, jsou přece rodiče a májí právo nám rozkazovat" pokrčil rameny Jay a rozvalil se na sedačku v kupé.
"Hele, Jamesi, všude jinde je plno, pojďme sem" za dveřmi na úzké chodbičce mával asi šestnáctiletý kluk na někoho, kdo zřejmě stál za ním. Pak otevřel a zářivě se na sourozence usmál. "Ahoj, já jsem Sirius Black, můžeme si s kamarády přisednout?"
"Jasně" přikývl Jay.
"Díky. Tohle James Potter" ukázal na černovlasého chlapce s brýlemi. "Tohle Remus Lupin" hubený kluk s kruhy pod očima jim zamával, "A tohle Peter Pettigrew" Jess pohlédla na posledního Siriova kamaráda, který svou postavou připomínal chodící bečku s mrňavými ručičkami.
"Já jsem Jay Watsson a tohle je má sestra Jessica Watssonová, jsme tady noví"
"A já si říkal, že vás vidím poprvé" pochopil James Potter.
"Jak dlouho trvá cesta?" zajímala se Jessica. Odpověděl jí Remus Lupin.
"Do večera jsme na místě"
"Tak to je na dýl" vzdychla. Ostatní se na ni pobaveně zašklebili.
"Zřejmě nastoupíte k nám do ročníku, teď ještě aby jste se dostali do Nebelvíru a bude to bomba" zhodnotil Sirius se stále rozzářenou tváří.
"Nebelvíru?" nechápal Jay.
"Mají tam čtyři koleje; Nebelvír, Zmijozel, Havraspár a Mrzimor" odříkávala nazpaměť jeho sestra. "Zmijozel je prý nejhorší. Všichni kouzelníci co tam jsou, nesnáší mudly, povyšují se nad ostatní a po ukončení studia se evidentně přidají k němu"
"Ty abys něco nevěděla" zasmál se Jay.
"Tak někdo musí být lepší než ty, ne? Alespoň co se týče vědomostí"
"Vážně? A v čem jsi jinak dobrý?" vyzvídal James.
"Nejvíce mi jde asi famfrpál" řekl pomalu Jay.
"Tak to se budeš muset předvést, jelikož lepšího hráče, než je tady James opravdu neznám" oponoval Sirius.
Když už byl hovor v plném proudu, začala Jess všechny přítomné pozorovat. Remus si četl nějakou -asi velice zajímavou- knížku, Pettigrew seděl vedle něj, zmáčknutý v rohu a snažil se na sebe upozornit, moc mu to ale nešlo. James a Sirius se bavili stále jenom s Jayem a nikomu jinému nevěnovali pozornost. Pak se znovu otevřely dveře. Jess vzhlédla a spatřila rudovlasou dívku.
"Nazdar, Evansová" Potter, jakoby rázem ožil. Rukou zajel do vlasů a v očích mu zajiskřilo.
"Nazdar, Pottere.remusi, máme se dostavit do hlavního kupé. Křikla s námi chce mluvit" oslovený přikývl, schoval knihu do kufru a vyšel na chodbu.
"Vy jste tady noví?" zeptala se Ldívka, ještě než napodobila Remuse.
"Ano, já jsem Jessica a tohle je můj bratr Jay" představila se Jess.
"Moc mě těší, já jsem Lily. Poslyš, jess, kdybys chtěla, tak já a mé kamarádky sedíme o dvě kupé dál. Klidně přijdi" nabídla jí Lily.
"Jasně, moc ráda, děkuju" přijala vesele.
"A já můžu přijít taky?" upozornil na sebe James.
"Ne, Pottere, ty ne"
Když Lily odešla, Jay se na černovlasého kluka pobaveně podíval.
"Ona tě asi moc v lásce nemá, co?"
Moc ne…" odpověděl naoko smutně.
"Kam to vlastně šli?" přerušila je Jessica.
"Lily a Remus jsou nebelvírští prefekti. Každý rok jdou na hodinovou schůzku s našim profesorem lektvarů" objasnil Sirius.
Jess se zadívala z okna a sledovala ubíhající krajinu. Myslela na rodiče. Co asi dělají? Jsou v pořádku? Nebyla si jistá tím, zda byl dobrý nápad odjíždět.
"To bylo rychlý" poznamenal James, když se jeho kamarád vrátil z povinné schůzky.
"Neříkali nám nic nového. Zase staré známe, neběhat po chodbách, netoulat se po nocích, viď, Jamesi?" zašklebil se a oslovený se zatvářil jako neviňátko.
"Tak já teda půjdu za Lily" Jessica se zvedla a ještě na chodbě uslyšela, jak za ní Potter volá ať ji pozdravuje. Jejich kupé našla za chvíli. Slušně zaklepala a vstoupila ji dál.
"Jess, to jsi ty. Holky, dovolte mi představit vám Jessicu Watssonovou, novou studentku Bradavic. Jess, tohle je Amanda a Blaire" Jess se s holkami pozdravila a začaly se bavit o různých věcech. Amandu a Blaire nejvíce zajímalo, proč Jess přestoupila, ale když si uvědomily, že se o tom dívka nechce bavit, změnily téma. Jessica se dozvěděla spoustu věcí o Pobertech. James Lily miluje už od prvního ročníku a od té doby ji také nahání. Jenže on na ni působí dojmem nezadržitelného frajírka. Takže o něj nemá zájem.
"A jsme tady" oznámila Lily, při pohledu z okna. Dívky už byly převlečené do školních hábitů, posbírali svůj majetek a vyrazily ven z vlaku. Celou dobu se jich Jess držela. Měla dobrý pocit z toho, že si zde tak rychle našla kamarádky.
---*---
Jay Watsson" zvolala starší dáma se špičatým kloboukem na hlavě. Jay vystoupil z řady prvňáků a sebevědomě se posadil na malou židličku. Ještě než mu Moudrý klobouk dopadl na hlavu, vykřikl: "Nebelvír!" od tohohle stolu se ozval nadšený jásot a potlesk. Jay se se svými novými spolužáky přivítal a sledoval zařazení své sestry.
"Jessica Watssonová" Jess neochotně přijala klobouk a čekala a jméno koleje, do které ji pošle. Po chvilkovém přemýšlení ji klobouk poslal do stejné koleje, jako před pár okamžiky Jaye.
"Já věděla, že půjdeš sem. Vždyť ty jinam nepatříš" radovala se Lily. Jessica přikývla. Vyhledala očima svého bratra, který se na ni povzbudivě usmál. Úsměv mu oplatila a pustila se do večeře.
---*---
"Je super, že jsi s námi na pokoji" poznamenala před usnutím rudovlasá dívka.
"Jo, to je" přitakala. Otočila se na bok a sledovala nebe. Hvězdy po něm byly rozesety jak květy po louce. Stejně tak i zářily. Měsíc byl v polovině a posílal světlo do neosvětlených místností. Oznamoval temnotu, ale taky naději, kterou nesmíme nikdy nechat pohasnout…
---*---
"Lily, to jsou každé jeho hodiny takové peklo?" ptala se tiše své sousedky Jessica.
"Myslíš takhle nudné? Ano jsou" odpověděla pobaveně Lily. Hodiny kouzelných formulí jsou nudné pro každého. Zřejmě se tam žáci chodí jen vyspat. Teda i když…
"Jamesi, chytej" uslyšela ze zadních lavic svého bratra.
"Siriusi!" otočila se a nebýt jejího rychlého zasáhnutí, míček, se kterým si ti tři házeli by skončil na katedře.
"Jayi, co to vyvádíte?!" okřikla ho.
"Nevidíš, jaká je tu nuda? No, tak přihraj, Jess.Chytání ti docela jde, tak zkus házet" vyzval ji Jay. Jess mu míček hodila, ale dále už jim pozornost nevěnovala.
Konečně zazvonilo.
"Hele, kde ses naučila takhle chytat?" Jess právě vycházela z učebny, když ji Poberti zastavili.
"Já nevím, prostě jsem ten míček chytla" pokrčila rameny.
"Aha" přikývl Sirius.
"Ahoj Lily" pozdravil James. Oslovená dívka protočila panenky a Jess se pobaveně uculovala.
"Tak mi jdeme na oběd" řekla Jessica a chytla Lily za paži.
"Můžeme jít s vámi?" zeptal se Sirius.
Jess se s otázkou v očích koukla na Lily. Ta přikývla, čímž docílila toho, že se James rozzářil a zase si prohrábl vlasy.
"Hele, Evansová, nešla bys se mnou na rande?"
"Uhod jsi, nešla"
"Jen jednou"
"Ani mě nehne"
"Jamesi, proč takhle dotíráš?" vložila se do rozhovoru Jessica, kterou už nebavilo poslouchat jak se ti dva hádají.
"Jen jsem ji slušně požádal, jestli by se mnou šla na rande"
"Tak jestli tomuhle říkáš slušně" odbyla ho Lily.
"Počkej, Lil. A co třeba říct: 'Ahoj Lily, nechtěla by jsi někdy jít ven? Na procházku nebo třeba někam na čaj?'" Sirius vyprskl smíchy, Lily se tvářila vítězně a James zase úplně zaskočeně.
"Tohle by zabralo?" jako první se vzpamatoval Jay.
"Samozřejmě. Jen to na některou zkus a uvidíš" přikývla Jess.
"Tak jo" ozval se Sirius. Popošel kousek od nich, zastavil se a pak zase přišel nazpět, mířil ovšem k Jessice. "Ahoj, Jess, chtěl jsem se tě zeptat, nechtěla by jsi někdy zajít ven? Na procházku?" Jessica na něj překvapeně civěla, ale po chvíli se vzpamatovala.
"No, proč ne" odpověděla.
"Hele, nenabaluj mi ségru" žduchl do Siriuse jay.
"Když s tím souhlasí, tak můžu" odporoval Sirius.
"A tohle taky bylo špatně. Měl jsi odpovědět. Nenabaluju jí, jen jsem ji pozval na schůzku" opravila ho pobaveně.
"Aha. No, slyšel jsi to Jayi?" usmál se vítězoslavně.
"Tak sna abychom šli na ten oběd, ne?" řekla Jess a jako první vstoupila do Velké síně.
"Ty s ním vážně chceš jít?" vyzvídala Lily, když seděly a před sebou měli jídlo.
"Jasně, vždyť mě slušně pozval"
"No, to je fakt. Ale dávej si pozor, Sirius se otáčí za každou sukní" varovala ji.
"Dám si bacha, slibuju"
"Tak co, Jessico? Kdy na to hupnem?" přiřítil se k nim Sirius.
"No, víš, já si to právě asi rozmyslela"
"Jasně, promiň. Kde na tebe můžu počkat, Jess?"
"V osm ve Velké síni?"
"Budu tam" přikývl a připojil se k Jamesovi.
"Ty s ním dělá divy. Takhle se ještě k žádné nechoval" hvízdla obdivně.
"Nastala nová éra" zasmála se Jess.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Galeana Galeana | Web | 7. prosince 2007 v 19:34 | Reagovat

Tak první část se mi moc líbí...uvidím, jaké budou ty další

2 Ylil Ylil | Web | 1. ledna 2008 v 11:32 | Reagovat

super, jsem zvědavá jak se to bude dál vyvíjet...

3 luckily luckily | Web | 24. dubna 2008 v 16:42 | Reagovat

no, první část je dobrá, jdu na další...:))

4 Daizyyy Daizyyy | Web | 4. listopadu 2008 v 16:39 | Reagovat

no zatím to vypadá zajímavě... Jenom se občas ztrácím v tom, co kdo komu říká... x) ale to tak u nás blbej bejvá x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama