Šlapeš si po štěstí - 9. kapitola

29. prosince 2007 v 18:34 | Nora van Hallen |  Šlapeš si po štěstí
Jak jste si přáli, přidávám devátou kapitolku, jelikož už nevím, jak jinak vám za ty úžasný komentáře poděkovat, není jich moc, ale jsou tak skvělý, že mi to ani nevadí:) Na přání se v povídce objevuje něco, aby se mělo co, v dalších kapitolkách řešit. myslím, že to pár lidí z vás čekalo....
P.S.: Omlouvám se za případné chyby.

"Sofie, dávej si na něj bacha… on dokáže být milý, ale taky miluje svobodu a - " Lily se už dobrou půl hodinu snažila svou sestru varovat před Siriusem.
"Lily, já vím, už jsi mi to jednou říkala, pamatuju si to, jasný?" odpověděla nevrle.
"Ale já jen nechci, abys byla zklamaná," bránila se.
"Jo, já vím a jsem ti neskonale vděčná, ale nech to na mně, prosím. Chci se bavit a ne přemýšlet nad tím, jestli mi někdo ublíží nebo ne. To bych pak totiž nedělala nic jiného. Svět nikdy nebyl fér a nikdy ani nebude, ale Siriusovi já věřím, takže ty by jsi měla taky"
"Chceš tím říct, že je ti úplně jedno, jestli tě Black zraní?"
"Lily! Samozřejmě, že není, ale já mu věřím!" už ji to přestávalo bavit.
"Komu věříš?" vyzvídal přicházející James. "Ahoj, Lily," pozdravil vesele.
Sofie pobaveně protočila oči sloup. On si ani po ránu nedá pokoj.
"Hele, za chvíli mi začíná přeměňování," oznámila nakonec. "Jamesi, kde je Sirius?" zeptala se, když dávala knihy do tašky.
"Ještě nahoře, nějak se teď moc snaží vypadat dobře," zašklebil se James.
"Aspoň někdo, taky bys mohl jednou použít hřeben, teda pokud víš, co to je," Sirius, který se právě vynořil z ložnice. "Ahoj zlato," dodal, jakmile sklouzl pohledem na Sofii.
"Zlato? Hele, Sofie, padej na to přeměňování, nebo přijdeš pozdě," Lily se zatvářila tak přísně, až připomínala profesorku McGonagallovou.
"Ano, mami," zabručela černovláska, usmála se na Siriuse a během pár minut už stála před učebnou.
Bylo úterý. Za týden měly přijít dávno očekávané Vánoce. Výzdoba hradu se změnila k nepoznání. Všude bylo pověšené jmelí, vánoční stromky a sem tam zaznívaly i nějaké koledy. Sofie tenhle čas milovala. Dodával jí sílu, energii a naplňoval radostí. Všechen volný čas trávila s Tichošlápkem. Už si zvykla na závistivé pohledy některých dívek a uštěpačné poznámky zmijozelských. I když byla šťastná, něco jí napovídalo, že je vše až moc krásné na to, aby to mělo dlouhé trvání. Konec vyučování se rozhodla pořádně oslavit. Tedy alespoň jak jí to všední den dovoloval. Vesele vběhla do společenské místnosti.
"Ale já s tebou nikam nepůjdu!" křičela právě Lily na Jamese. Ale ne naštvaně, nýbrž docela klidně.
"No tak, Lily, jen malá procházka kolem jezera," smál se Dvanácterák. Přiblížil se k rudovlásce a Sofie dostala výborný nápad. Tiše se k nim přikradla a vyčorvala nad nimi jmelí.
"Jé! Podívejte! Jmelí!" vyjekla 'překvapeně'
"Co?" nechápala Lily, pak ale zvedla oči a trošku zaraženě stočila pohled na Jamese.
Sirius, sedící kousek od nich se uchechtl a poznamenal: "Tak Lily, z tohohle už se nevyhrabeš"
"Přesně," přikývla Sofie a už jen sledovala, jak se James k Lily naklání a o pár vteřin později už líbá. Všichni přítomní nadšeně hvízdli. Sofie se přesunula k na místo vedle Siriuse.
"Víš, že kdybych to Lily řekl, nejspíš by tě zabila?" pošeptal ji do ucha.
"Nezabila, dívej, přímo září," ukázala na svou sestru, která zřejmě nenacházela slova. "No, ale zkazili mi oslavu," řekla trošku smutněji.
"Oslavu?" nechápal Sirius.
"Konec dne, ne?"
"Aha… No, já vlastně nemám co slavit… Den jako každý jiný, pořád stejná nuda," provokativně mávl rukou.
"Nuda? No dovol," urazila se naoko. Chystala se zvednout a odnést si své věci do ložnice.
"Dovolím," přitakal a stáhl ji zpět.
"Lidi, jdeme ven, nechcete jít taky?" přiskočila k nim Lily, zabalená v kabátě.
"Jasně!" zvolala Sofie. "Jdu se převléct," vyběhla schody do ložnice, oblékla si teplý svetr, kabát a navrch šálu a za pár minut se čtveřice procházela po školních pozemcích.
"Ale, šťastná rodinka se vydala na procházku?" posmíval se Malfoy. Stál, obklopen svými kumpány, kteří právě od nějakého prvňáčka vyžadovali peníze.
"Sklapni, Malfoyi," odsekl Sirius a postavil se naproti jemu.
"Copak? Snad jsem tě nějak neurazil? To bych vážně nerad," syčel.
"Siriusi, pojď," Sofie chytila černovlasého kluka za ruku a odtáhla pryč.
"No jistě, naše nebelvírka zakročila, což? Jen, abys pak nebyla zklamaná z toho, jak tě tady Black odkopne a půjde za jinou," to už se Sirius opravdu naštval a Sofii musel přijít napomoc James.
"Odkdy tebe zajímá, jestli budu zklamaná?" zeptala se.
"Mně jste vy mudlové úplně ukradení, ale být tebou, což bych vlastně nikdy být nechtěl, no, ale pro jistotu si ho hlídej, co ty víš, jak se chová, když s ním nejsi," Malfoy se ušklíbl, otočil a odešel k hradu.
"Parchant," Sirius se vymanil z Jamesova sevření a nasupeně hleděl za vzdalující se blonďatou hřívou (:D)
"Kašli na něj,"
"Hmm…" )
Sofie vzdychla. Cítila se hrozně. Jednak z toho důvodu, že nechtěla, aby se Sirius do nečeho zapletl a také proto, že se ji v někde v mysli usadila Malfoyova slova. 'jen abys nebyla zklamaná z toho, že tě Black odkopne a půjde za jinou'
Lily si jejího zamyšleného výrazu všimla a trošku znejistěla. Jakoby věděla, co se jí honí hlavou. Sofie se na ni prosebně zadívala a Lily přikývla. Proberou to později. I když Sofie by byla raději, kdyby neprobíraly vůbec nic.
Sirius se po zbytek dne s nikým nebavil.
"Hele, brácho, co tě tak naštvalo?" vyzvídal James, když všichni Poberti i s Lily a Sofií seděli u krbu ve společenské místnosti.
"Nic," odsekl a zakoukal se do plamenů.
"Jistě, a proto se tady s nikým nebavíš?" ušklíbl se brýlatý kluk.
"Vždyť se bavím," odpověděl nepřítomně.
Sofie už to nemohla vydržet. "Já si jdu lehnout," oznámila a bez jediného pohledu na Siriuse odešla. Proč se tak chová? To ho tak naštval Malfoy? Nebo udělal něco špatně ona? Vyčerpaně klesla na postel. A pak se ze zdola ozvala rána.
"Co se děje?" ptala se, když sešla dolů a nic neviděla, jelikož místnost byla zahalena do hustého kouře.
"Sofie? To jsi ty?" uslyšela Lily.
"Jo, kde jsi? Vůbec tě nevidím," mhouřila oči, aby rozeznala alespoň nějaký pohyb, jenže nebylo to nic platné.
"Au," vykřikla, když ji někdo shodil.
"Omlouvám se," vyjekla Lily a pomohla své sestře vstát.
"No, konečně už něco vidím," vydechla. "Co se stalo?"
"Vlastně ani nevím, viděli jsme, jak nějakej prvňák hází do kotlíku s lektvarem nějakou přísadu a pak to bouchlo," zasmála se Lily.
"Aha," pochopila. "Takže všechno v pohodě, tak já zase jdu"
"Počkej, Sofie, no víš… Sirius někam zmizel hned po tom, jak jsi odešla," řekla opatrně. Sofie na ni překvapeně vykulila oči.
"A kam šel, to nevíš?"
"Ne, bohužel…"
"Tak já se po něm jdu podívat," ve všem tom zmatku, dýmu a lidmi, kteří se pomalu začínali incidentu smát, se dostala k otvoru v portrétu a nenápadně proklouzla ven.
Procházela chodbami, tiše, tak aby ji nikdo neslyšel a hledala černovlasého chlapce. Pozemky už dávno pohltila tma a prostory hradu osvětlovaly ohnivé louče. Ve společenské místnosti ji nenapadlo si obléct něco teplejšího a teď tady pochodovala jen v tričku s krátkým rukávem. Okamžitě svého činu zalitovala, jelikož ji naskákala husí kůže, ale rozhodla se, že Siriuse najde. V žádném patře nebyl, i když věděla, že by se mohl skrývat někde v tajné chodě, ale proč by to dělal? A tak zamířila do sklepení. Nikdy se tam necítila dobře, takže doufala, že odsud co nejrychleji zmizí. A pak spatřila dvě postavy, pohlcené stínem, tisknoucí sek sobě. Sofie se schovala za roh a opatrně dvojici sledovala. Vášnivě se líbali. Chlapcova ruka zajela pod dívčinu sukni a pomalu ji vyhrnovala. Na chlapcovu tvář padlo světlo z louče. Sofie vyděšeně zalapala po dechu. Byl to Sirius. Cítila, jak ji v očích pálí slzy. Teď nebyla schopná pohybu, ani výkřiku, prostě ničeho. Tělo vypovědělo službu. Jen sledovala, jak ruka té potvory čechrala Siriovi vlasy a přitom mezi polibky slastně vzdychala. Popadla ji zlost. Smutek, nenávist a hlavně zlost. Naštvaně, s uslzeným obličejem vystoupila ze své skrýše a nechala je, ať si ji všimnou sami. A to netrvalo moc dlouho. Jakmile ji Sirius spatřil, odtrhnul se od dívky, kterou Sofie podle tváře zařadila do Mrzimoru, a zmateně na i hleděl.
"Jak jsem byla hloupá a věřila ti. Vždyť mi mohlo být ihned jasný, že všechno jen hraješ. A já teď budu jen ta další, která se zklamala v Siriusovi Blackovi - "
"Sofie, já ti to vysvětlím," skočil ji do řeči.
"Vážně? A jak? To si teda poslechnu," snažila se nebrečet, ne teď, tady a ne před ním a jakousi hubenou kozou z Mrzimoru. Když ztichla, nevěděl, co má říct. Nechala ho, ať se topí. Pak si ale uvědomila situaci, ve které se nachází.
"To mě mohlo napadnout," odfrkla.
"Siriusi, nejdeme někam?" Sofii se zlostí zúžily oči, když sledovala, jak ta holka hladí jejího kluka po tváři.
"Ne, dej mi pokoj a vypadni," odsekl naštvaně. Urazila se a odešla na druhou stranu, než stála Sofie.
"Klidně si jdi, já už ti stejně nemám co říct," hlas se jí zlomil, potřebovala být sama. Jak dlouho trvalo její štěstí? Týden? Kolikrát ji Lily varovala? A ona stále měla svou hlavu a věřila mu.
Zničeně na ni civěl. "Sofie, já nevím, co mě to popadlo - "
"Tak ty nevíš, co tě to napadlo? Já ti něco povím! Nezměnil ses, jak vůbec můžeš být tak oblíbený? Po tolika letech, co tě ostatní mohli poznat! Někdo měl to štěstí, jako já a přestoupil sem a já tě vůbec neznám, tak jak bych měla a v tom možná je ta chyba - "
"Vůbec to není chyba," přesvědčoval ji o opaku.
"Víš, jak jsi mi říkal, že mi pomůžeš překonat tu nedůvěru k ostatním?" vzpomněla si na den, kdy ji zasypával na pozemcích sněhem. "Tak se ti to nepovedlo," řekla. Smutně sklopila hlavu a odkráčela někam do tmy hradu.
Sirius naštvaně kopl do zdi, ale docílil tím pouze bolesti palce.
---*---
"Siriusi, co je?" James rozespale šmátral na nočním stolku po brýlých. Probudilo ho hlasité prásknutí dveří a kdo jiný by to mohl být, než právě Tichošlápek.
"Udělal jsem strašnou blbost, kamaráde," zašeptal.
James se vyšmátral z postele a sedl si na tu Siriusovu. "Jakou?"
"Já… se líbal s nějakou mrzimorskou a Sofie mě přitom nachytala…" odpověděl neochotně.
"Cože?" James nevěřil vlastním uším.
"Nechápu, co mě to popadlo. A pak, jak tam stála, v očích slzy, smutek a bolest, já si uvědomil, jak ji mám rád a… Jamesi, já jsem takový debil…"
"To bude dobrý, zkusíš si s ní promluvit - "
"Nenávidí mě, věřila mi a já její důvěru pokazil, přitom jsem se tak snažil. Nezasloužím si někoho takového, jako je ona"
"A… rozešla se s tebou?" vyzvídal opatrně. Bylo mu kamaráda líto. Ale na druhou stranu na něj měl zlost. Vždyť o Sofii tak usiloval, tak co si tím chtěl dokázat?
"Samozřejmě!" vykřikl. Ale pak omluvným hlasem dodal: "Promiň…"
"Já nejsem ten, komu by ses měl omlouvat…"
"Já vím… Díky, brácho, už si půjdu lehnout…"
"Jasný, tak dobrou…" zvedl se, naposledy se na zničeného Siriuse podíval a pak také zalehl do své postele….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 29. prosince 2007 v 18:55 | Reagovat

Proč se to nezobrazuje na hlavní stránce!!! Grrrr... pitomej blog.cz!!!!!

2 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 29. prosince 2007 v 18:55 | Reagovat

No si myslim!! A teďko můžete komentovat:D

3 KiVi KiVi | Web | 29. prosince 2007 v 19:12 | Reagovat

hajzl jeden!!!Udělej něco ať se trápí! Ať se vaří ve vlastní šťávě! Ať trpí, ať lituje! No prostě je to hajzl a zaslouží si to!

No a jinak kapitolka byla úžasná, úplně jsem se do toho vžila:))

4 haňula haňula | 29. prosince 2007 v 20:06 | Reagovat

super kapitolky píšeš suprově moc se mi to líbí

5 Melissa Melissa | Web | 29. prosince 2007 v 20:18 | Reagovat

hej tak tohle jsem tak brzo nečekala.... to jako fakt ne... já vždy siriovi držím palce, ale tady to nějak nepujde.... dost mě nasral.. hele on byl pod nějakým kouzlem či co, nebo to udělal proto, protože se mu prostě chtělo? to mi tam trochu vrtá hlavou.. no ale myslím... ne nemyslím... doufám, že uděláš něco pro to, aby byli zase spolu.. jé já si uvědomuju až ted co to vlastně pustí za řetězovou reakci co? heh to bude Myslím, že lily ho zabije jen pohledem.. a ještě k tomu seřve jamese... no to bude zajímavý... nenapínej a dej tam tu kulatou desátou kapitolu  co nejdřív jo?

6 Jesie Jesie | 29. prosince 2007 v 20:44 | Reagovat

Super...doufám,že mu to oplatí stejnou mincí a taky si najde kluka..:)

7 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 29. prosince 2007 v 22:54 | Reagovat

Skvělá kapitola, jako vždy. Už se těším na další.

8 wisty wisty | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 23:21 | Reagovat

tak zase super!!! jao obvykle;) no a já čekám na další!! :)

9 maure maure | 30. prosince 2007 v 18:20 | Reagovat

Vykastrovat Blacka! A nebo... nemá to něco společnýho s nějakým Imperiem? ;)

10 sweeLil sweeLil | E-mail | 30. prosince 2007 v 19:32 | Reagovat

Heh a já to čekala hned po tom co  do ní hustil Malfoy že ji podrazí, ale mrzí mě to:-(

11 Sagitta Sagitta | 4. ledna 2008 v 16:16 | Reagovat

To bylo od něho hnusný ale nejspíš v tom má prsty malfoy? nebo že by ne? jo já sem čekala že tam dáš nákou nečekanou scénu ale tohle mi tak trochu vyrazilo dech. hmm třeba tam bude super boj proti malfoyovi no nechám se překvapit ale fakt dobrýý!

12 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 20:20 | Reagovat

supr, teda to se nám to pěkně zaplejtá

13 luckily luckily | Web | 25. dubna 2008 v 18:17 | Reagovat

ten Sirius je trotl....:((( ale jinak great kapča!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama