Šlapeš si po štěstí - 6. kapitola

26. prosince 2007 v 22:06 | Nora van Hallen |  Šlapeš si po štěstí
No páni, já se musím pochválit. Nevím, zda je to tím, že se opravdu nudím nebo tím, že se prostě nemůžu udržet:D Přináším vám další kapitolu! Rychleji, než kdykoliv před tím! Ale varuji, je vcelku o ničem, také trošku kratší, než kapitolky bývají. jen dvě A4, nic mmoc... Ale přečíst si to zkrátka musíte:D Protože chci znát váš názor:) A moc děkuji za komentáře u předchozí kapitolky:c)

"Sofie! Už mám plán, jak oplatit Blackovi tu žábu!" vyjekla najednou Lily. Byla neděle a dívky seděly ve společenské místnosti a vypracovávaly úkoly.
"Hmm…" odpověděla nepřítomně Sofie.
"Posloucháš mě vůbec?"
"Hmm…"
"Sofie!"
"Co- Co je?"
Ty mě vůbec nevnímáš"
"Ale jo, vnímám… Co že jsi to říkala?"
"Co se děje, proč jsi už od rána jak praštěná pytlem?"
"To se ti jen zdá…"
"Promiň, ale snad poznám, když je někdo duchem nepřítomný, ne?"
"Jo, ty poznáš všechno…"
"Tak mi to už konečně řekni!"
"Nestojí to za řeč, vážně Lily, budu v pohodě," zvedla se a zamířila k portrétu. "Možná," dodala, ale to už ji Lily neslyšela.
Procházela se chodbami, míjela spousty žáků, kteří se vykašlali na domácí úkoly a raději si vychutnávali volno.
"Ale, kohopak to tu máme?" ozval se až moc známý hlas.
"Taky tě ráda vidím, Pottere," odpověděla sarkasticky.
"No, já si myslím," přikývl sebevědomě.
"Jamesi, musím jít, mám něco domluveného," Sirius, který doteď byl v těsném závěsu za Potterem, kamaráda poplácal po rameni a bez jediného pohledu na Sofii, odešel někam na pozemky.
"Nějak jsi zapomněla na naši domluvu, nebo jsi se už vzdala?" poznamenal Dvanácterák.
"Já a vzdát se? Lily měla pravdu, až moc si věříš," ušklíbla se. "Neboj, už brzy se Blackovi za tu žábu pomstím a ty, ty by ses měl těšit také," kývla na pozdrav Remusovi a odešla zpět do společenské místnosti.
"Lily, tak jaký to byl plán?" vyhrkla, jakmile spatřila sestru sedící na stejném místě, jak když odešla.
Rudovláska na ni mírně překvapeně hleděla, ale pak spustila: "Já pozvu Jamese Pottera na rande do Prasinek, ty pozveš Blacka, ale jednoduše tam nepřijdeme, budou naštvaní a zřejmě si návštěvu vesnice nechají ujít, což oni nebudou schopni přenést přes srdce, co ty na to?" Lily se při vyprávění doslova rozzářily oči. Sofii se tento plán zdál poněkud chabý a navíc s Blackem po posledním incidentu vůbec nechtěla mluvit.
"Lily, víš co? Ty pozvi Pottera a řekni mu, ať s ním jde i Black a pak to uděláme přesně, jak jsi řekla," navrhla.
"No dobře, jak chceš," pokrčila rameny.
"A hele, tamhle ti zrovna jde," Sofie kývla hlavou směrem k otvoru v portrétu, ze kterého právě vycházel brýlatý chlapec.
"Sleduj a uč se," hrdě vypjala hruď,čemuž se černovláska musela zasmát. Napjala uši, aby zachytila alespoň pár slov z jejich rozhovoru. Bohužel byli moc daleko, ale podle zmateného Jamesova obličeje poznala, že Lily už svou nabídku podala a jakmile přikývl, bylo jasné, že se vše začíná vyvíjet, tak jak má.
"Lily, je ti doufám jasný, že na něj musíš být celý týden až do dalšího víkendu milá?" připomněla sestře, když se vrátila zpět do "svého" křesla.
"S tím se počítá," přikývla "andělsky".
---*---
Celý týden probíhal v duchu pohody. Všichni začali pociťovat blížící se Vánoce a někdy v půlce týdne pozemky zasypal pozemky chladivý bílý prach.
V pátek se sestry procházely kolem jezera.
"Au!" vykřikla Sofie, když ji za krkem zasáhla sněhová koule. Otočila se a spatřila Blacka s Potterem prohýbající se smíchem.
"No tohle," zašeptala Lily a už se zohýbala, aby nabrala hrst sněhu a ránu jim oplatila. Napřáhla se a Pottera skoro trefila, kdyby mířila o něco přesněji (pochopitelně:D)
"To bylo zákeřný, Evansová!" zvolal Potter.
"Máš snad něco proti tomu?" odpověděla hlasitě.
"Hej!" vyjekl Black, když mu na obličeji přistála várka sněhu.
"Snad sis nemyslel, že z toho vyvázneš jen tak, co?" smála se Sofie.
"Chcete válku, máte ji mít," pokrčil rameny a už po sobě začali házet koule.
"Evansová! Tak tohle si vypiješ!" zuřil naoko Sirius, když se k němu Sofie nenápadně přiblížila a kupu sněhu mu hodila za bundu.
"Ne!" kroutila hlavou a v očích jí poskakovaly veselé jiskřičky. Opatrně odstupovala, ale Tichošlápek ji rychlostí blesku (obrazně řečeno) popadl a svalil na zem. Jednou rukou přidržel její ruce u těla a druhou ji zasypával bílým prachem.
"Ne! přestaň, Siriusi. Už dost, no tak!" smála se a snažila se vyprostit z jeho sevření. Ignorujíc její slova ji zasypával dál, až sníh kolem 'došel', pak až přestal.
"Ty… jsem úplně promočená, vidíš to?" hrála naštvanou, ale když si uvědomila význam svých slov, musela se začít znovu smát. A Sirius se k ní přidal.
"Ti dva se zřejmě moc dobře baví," poznamenala při pohledu na dvojici stojící u obrovského stromu tam, kde si Poberti chodívali v teplém počasí sedávat. Byli u sebe proklatě moc blízko a o něčem zřejmě velice zajímavém diskutovali.
"No, asi jo," přitakal.
"Tak už ze mě konečně slez," řekla a hodila po něm psí oči.
"Co za to?" naklonil hlavu na bok.
"Hmm… Tohle všechno ti odpustím, co ty na to?"
"Já bych bral něco jiného," zakroutil hlavou a naklonil se k ní blíž. Odhrnul jí mokré vlasy z obličeje a pohladil po čele. Zavřela oči. Jakoby se z její hlavy najednou vytratil všechen rozum. Ucítila jeho horký dech na svých rtech a pak ji políbil. Pustil její ruce a přitáhl si ji pevněji k sobě. Otevřela pusu a on do ní vnikl jazykem. Objala ho kolem krku a jednou rukou mu prohrábla vlasy. Když se od sebe konečně odtrhli, hleděl na ni jak na anděla.
"Prosím tě, neodmítej mě stále, copak nevidíš, co se mnou tvá přítomnost dělá?" hladil ji po tváři. Když neodpovídala, pokračoval: "Proč tohle děláš? Proč se mnou nechceš být? Jak se můžeš bránit citům? Tak řekni už něco," vyzval ji nešťastným hlasem.
"Jednou jsem se zamilovala do jednoho kluka ještě v mé bývalé škole - "
"Thomas Ford?"
"Ano ten… Bývali jsme všude spolu, sliboval mi, že mě nikdy nepodvede. Říkal, že jsem ta pravá a já mu to bláhově věřila. Ale pak si našel jinou a na mně úplně zapomněl. Zeď už asi ani neví, že nějaká Sofie Evansová existuje. A já si od té doby už nikoho nepustila k tělu, nemůžu, nejde to, neumím to překonat, snažím se, ale nejde, to…"
"Já ti pomůžu, společně to překonáme" šeptal.
"Musím to překonat sama, chápeš?"
"Ale jak to chceš udělat, když nikomu nevěříš?"
"Já nevím…"
"Můžu se alespoň pokusit ti pomoci?" hleděl na ni tak prosebně, až začala uvažovat nad jeho slovy. Nenápadně se podívala tam, kde ještě před chvílí byl James s Lily, ale teď jakoby se po nich slehla zem.
"Já… Promiň, jak jsem řekla, první to překonám sama," zakroutila hlavou., vymanila se z jeho sevření a se slzami v očích odešla do hradu. Nechala tam smutného Siriuse stát. Ten se pak také otočil a odešel někam k Zapovězenému lesu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se ti líbila 6. kapitola "Šlapeš si po štěstí"?

Líbila 85.4% (41)
Nelíbila 6.3% (3)
Nevím 8.3% (4)

Komentáře

1 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 26. prosince 2007 v 23:19 | Reagovat

lidi, co mi to děláte, já chvíli nejsem na netu a hned se objeví tolik novejch kapitol. tak a teď k týhle, je moc povedená, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a jestli holky tu pomstu nakonec vážně uskutečněj

2 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 26. prosince 2007 v 23:28 | Reagovat

Abych pravdu řekla, tak jsem zvědavá i já....

3 KiVi KiVi | Web | 27. prosince 2007 v 1:28 | Reagovat

fňuk.... tak ať už s ním začne chodiiit je už docela otravná...:) no a jinak doufám, že pomsta bude sladká:))

4 haňula haňula | 27. prosince 2007 v 10:13 | Reagovat

super kapitola

5 Anduel Anduel | Web | 27. prosince 2007 v 12:37 | Reagovat

Noro, to bylo dokonalý! ani nevíš, jakou si mi udělala radost! to je tak krásný a smutný a...moc se ti to povedlo...chtít aby se dali dohromady je moc co?.-) nejlépe všichni...kam se asi lily a james vytratili...:-))) honem sem hoď další kapču pls!:-) moc posím!!!! nemuč mě!

6 wisty wisty | E-mail | Web | 27. prosince 2007 v 15:40 | Reagovat

*fňuk*, to mě nemůžeš dělat, takhle jetrápit, když se daj stejně dohromady. Ale už se moc těším, ja se bude james tvářit, až jeho milovaná Lily nedojde chacha :)

Takže tímhle ti chcu nenápadně naznačit, že máš co nejdřív přidat novou kapču:)

7 sweeLil sweeLil | E-mail | 27. prosince 2007 v 20:07 | Reagovat

hej perfektní kapča,doufám,že zsase brzo přibyde další!8)

8 sweeLil sweeLil | E-mail | 27. prosince 2007 v 20:07 | Reagovat

hej perfektní kapča,doufám,že zsase brzo přibyde další!8)

9 sweeLil sweeLil | E-mail | 27. prosince 2007 v 20:07 | Reagovat

hej perfektní kapča,doufám,že zsase brzo přibyde další!8)

10 Jenny Jenny | Web | 27. prosince 2007 v 20:37 | Reagovat

To byla překrásná kapitola...ten konec mě normálně dojal fňuk...Mocky se těším na další

11 Melissa Melissa | Web | 28. prosince 2007 v 21:14 | Reagovat

mě jebne..... ona je praštěná nebo co... ať se mu jako bleskově omluví, protože tohle tichošlápka zničí... to je děsný takhle ho trápit,..... a pak James víš jak mu to zlomí srdce???, když tam do těch prasinek Lily nepřijde??? jako... tohle ne tohle nesmíš udělat.....

Jinak kapitola jedním slovem dokonalá

12 pantherka pantherka | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 12:49 | Reagovat

úžasný!!! Svělký! Magicky bezvadný!!! :D Já už nemám slova :) Od první kapitoly sem neuvěřitelně zlepšila :)

13 Sagitta Sagitta | 4. ledna 2008 v 15:23 | Reagovat

hm myslim že existuje nová závislost-no přece týhle povídky :o) a já sem hodně závislá.jink já už sem čekala, že se daj dohromady a zase ne to je teda :) jj na jejich pomstu sem taky zvědavá,hlavně piš dál plls...!

14 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 19:27 | Reagovat

ježiš už je netrap chudáky!:)supr

15 luckily luckily | Web | 25. dubna 2008 v 17:38 | Reagovat

krásný, akorát je škoda, že si do něj nedá pomoct...:(( ale jinak překrásný!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama