Šlapeš si po štěstí - 4. kapitola - 1. část

25. prosince 2007 v 23:00 | Nora van Hallen |  Šlapeš si po štěstí
To jste nečekali tak brzo, co? Tak se honem pusťe do čtení a prosím o moc komentářů, ať mám dlvod přidat další část:)

"Sofie, vždyť jsem ti slíbila, že ti s tím úkolem do lektvarů pomůžu, proč jsi včera prošla společenskou a ani se nezastavila?" vyzvídala na druhý den Lily, když seděly v křesle v teple společenské místnosti. Měly už po vyučování. Čekal je pohodový víkend, počasí hlásalo příchod Vánoc a tím i vánoční prázdniny.
"Promiň, byla jsem tak zamyšlená, že jsem si tě ani nevšimla. Úkol jsem si udělala sama. A dokonce dobře," chlubila se s úsměvem na tváři.
"Holka, já začínám cítit pýchu," žďuchla do ní Lily.
"No to by jsi měla, musím na mně být pyšná," přikývla Sofie.
"Sice jsem myslela pýchu z tvé strany, ale máš pravdu, zlepšila jsi se, můžu na tebe být právem hrdá" ujistila ji.
"Ou, tak vám děkuji, paní Evansová," Sofie vypjala hruď a potom se Lily lehce uklonila.
"Co to tady vyvádíte, slečny?" vyzvídal Black. Právě přišel z chlapeckých ložnic. V Sofii v tu chvíli hrklo, ale nedala to na sobě znát.
"Nic, co by tě muselo zajímat," odpověděla klidně.
"Tichošlápku, kam zdrháš? Máš ještě slnit sázku, pamatuješ? Vyhrál jsem!" křičel za ním ze schodiště James a za chvíli už stál vedle něj.
"To ne, to bylo nerozhodně! Můj kotlík vybouchl, stejně jako ten tvůj o pět minut později!" bránil se.
"Myslíš tím, jak jsi mi tam přihodil o kousek housenky navíc, když jsi se plazil po zemi, abys uklidil ten svůj sajrajt?" zvedl Dvanácterák obočí, až skoro vypadal jako Snape (v dospělosti:D)
"Já?? Urazil jsi mou čest, Dvanácteráku!"
"Nebyl první ani spolední" vložila se do jejich rozhovoru Sofie. Sirius na ni překvapeně pohlédl. Jen pokrčila rameny a začala házet školní věci do tašky.
"Tak? Co bude? Honem, než ti tady mladá Evansová uteče!" Sofie se na něj vylekaně podívala.
"Moment, o co jde?" řekla podezíravě.
"Vlastně, o tebe," objasnil po chvilce přemýšlení Sirius.
"Dělej, nemám na to celou věčnost," hučel James.
Tichošlápek se zašklebil. Klekl si k Sofii a chytil ji za ruku. Hluboce se jí podíval do očí a spustil: "Sofie Evansová, nechceš si mě vzít za muže?" to už přihlíželi všichni, kteří se ve společenské místnosti nacházeli a tiše se pochechtávali.
"Myslíte si, bůh ví jak nejste vtipní, co?" odsekla naštvaně Sofie. Vytrhla svou ruku ) i když trochu neochotně) ze Siriovi dlaně a škaredě se na něj podívala. Pak se otočila k Jamesovi. "Jestli si myslíš, že jsi vyhrál, tak se pleteš, o teď vám dvěma vyhlašuju válku. Snad sis všiml, co jsem udělala Snapeovi, tak si dejte bacha, abyste nedopadli hůř. To totiž taky umím," strašně ji dopálilo, že byla předmětem jejich sázky. I když se v podstatě jednalo o hloupý žert. Naštvaně si sedla zpět do křesla a nevšímala si překvapení ze strany dvou Záškodníků. Ti se odklidili stranou a něco si navzájem šeptali. Pak se přihnali zpátky a zubili se na Sofii.
"Co ještě?"
"Nic, jen ti jdeme říct, že tvou výzvu přijímáme," pravil James. A Sirius přikyvoval.
"Prosím? Výzvu?"
"No tu válku, přece. Vyhraje ten lepší a abys nebyla sama, můžeš si do týmu přibrat i sestru, my jsme také dva, takže to bude vyrovnané"
Sofie, zaskočená jeho slovy se nejistě podívala na Lily. A v jejích očích spatřila odhodlanost a… dokonce potěšení.
"Dobře, jak říkáš, vyhraje ten nejlepší," přitakala a na důkaz slov si s ním podala ruku.
---*---
"Sofie? Můžu mít dotaz?" ozvala se u večeře Lily a odtrhla oči od party Pobertů.
"Jasně," přikývla.
"Jak s nimi chceš válčit?"
"No, to ještě nevím, nechám je, ať začnou oni, pak se uvidí," pokrčila rameny.
"Dobrý plán," kývla trošku nuceně hlavou.
"Neboj, my to zmáknem" přesvědčovala ji. Po zbytek večeře už se na tohle téma nebavily. Až najednou k Záškodníkům přišel Křiklan, ředitel zmijozelské koleje a za jeho zády byl Snape. Profesor o něčem horlivě diskutoval se Siriusem, až pak pohlédl na zvědavou Sofii. Ta se zarazila a sledovala, jak se blíží k ní.
"Slečno Evansová? Doneslo se mi, že jste tady na pana Snapea použila kouzlo mimo vyučování, je to pravda?"
"Jo tak doneslo…" zašeptala a pohledem probodla jak Snapea, tak Siriuse. "Ano, pane, je to pravda," přisvědčila nakonec.
"Jsem nucen vám udělit školní trest a oznámit vám, že ho budete plnit společně s panem Potterem a s panem Blackem, v osm hodin se dostavte ke mně do kabinetu," kývl na pozdrav a odešel se Snapem někam ven z Velké síně.
"Válka začíná," oznámila Sofie Lily a ta se na ni zašklebila.
"Buď opatrná," upozornila ji.
"To by měli být oni," opravila ji.
"Už by jsi měla jít, alespoň nepřijdeš pozdě, tím si u něj polepšíš," poznamenala Lily. Sofie se zvedla a aniž by se zajímala o to, zda už za ní jdou Záškodnící, zamířila do Křikova kabinetu. Opravdu dorazila dříve. Sedla si na nejbližší schod a čekala, až hodiny začnou odbíjet osmou hodinu, by mohla zaklepat na dveře.
"Chceš si u Křiklana šplhnout, co?" rýpl si už z dálky Black.
"No jistě, ale to už se stalo, protože já nejsem práskač, jako ty," ušklíbla se.
"No přece to za tebe neodnesem jen my dva, ne?" přidal se ke kamarádovi James.
"Samozřejmě, přímo čišíte nedočkavostí strávit se mnou trest, co?"
"Přesně tak," ujistil ji hned Sirius, ale to už otevřel dveře Křiklan a pozval je dál.
"Takže, přátelé, jelikož prvňáčci ještě neumí pořádně zacházet s nožíkem, nakrájíte jim na malé kousíčky žáby, pulce a nějaké ty žížaly a housenky, zajisté bez hůlek," řekl jim profesor, zavedl do vedlejší místnosti, která sloužila zřejmě jako sklad. Byl tam postaven jeden velký stůl, na něm položené tři malé nožíky a postavené sklenice s nechutně vypadajícím obsahem. Sofie se nechtěně posadilo co možná nejdál od kluků, vzala nožík a trošku vystrašeně se dívala na jednu ze sklenic.
"Přeji vám příjemnou zábavu, kolem půlnoci se na vás přijdu podívat," popřál jim "zvesela" profesor, ještě si od nich nezapomněl vzít hůlky a zabouchl za sebou dveře.
"Tak se do toho pustíme, co říkáte?" navrhl James a napodobil Sofii, otevřel sklenici a vytáhl z ní mrtvou žábu. Z toho se Sofii udělalo zle a musela odvrátit hlavu jinam.
"Ale copak, Evansová? Snad se nebojíš mrtvých žáb?" popichoval ji Black, když si všiml její bledé tváře.
"Vždyť jsou mrtvé, čeho bych se měla jako bát?" odsekla a vduchu o tomhle tvrzení přesvědčovala sama sebe. Zatnula zuby, přitáhla si sklenici a také z ní jednu žábu vytáhla. Pak ji začala postupně krájet.
Kolem půl dvanácté už byli všichni tři tak unavení, že sotva viděli, zda krájí žábě hlavu či nohy. Vysvobození se objevilo příchodem jejich oblíbeného profesora.
"Vidím, že jste toho zvládli docela dost, tady máte hůlky a můžete jít," podal jim kousky dřeva, Sofie ji rychle popadla a pospíchala do nebelvírské věže. Ani si nevšimla, že ti dva za ní nejdou.
A pak za sebou uslyšela kroky. Kroky více osob. Otočila se a spatřila partu zmijozelských v čele s Luciusem Malfoyem.
"Slyšel jsem, že jsi tady Severusovi trošku pročistila ústa, je to tak?" začal Malfoy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se ti líbila 4. kapitola "Šlapeš si po štěstí"?

Líbila 87.5% (42)
Nelíbila 6.3% (3)
Nevím 6.3% (3)

Komentáře

1 pantherka pantherka | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 12:36 | Reagovat

nORO!!!! BObmbaaa! Doufám, že jí nic strašnýho neprovedou :(

2 Sagitta Sagitta | 4. ledna 2008 v 14:42 | Reagovat

trochu pročistila ústa ? hezky řečeno :D

3 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 18:52 | Reagovat

hezký, jdu mrknout na další, Sagitta má pravdu:)

4 luckily luckily | Web | 25. dubna 2008 v 16:50 | Reagovat

a jéje, tak tohle zavání problémeme....:)))

jinak naprosto skvělá kapča a to jak si vyhlásili válku, to bude as ještě hodně zajímavé!!

a mimochodem, ten Snape je teda pěknej práskač!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama